Text vytvořila: Kostelní Kája
Když jsme v pátek dorazily do Brna, netušila jsem, jak hluboce na nás bude celý víkend působit. Den jsme začaly krásnou mší svatou v kostele sv. Jana Křtitele, kam jsem šla s přáteli ještě před setkáním ostatních děvčat. Potom už jsme společně vyzvedávaly další holky na nádraží a přesouvaly se k sestrám školským sv. Františka, které nám na několik dní otevřely svůj klášter – i srdce.
Ubytování u svatých
Pokojíčky měly názvy po světcích, a já dostala pokoj Alžběta. Nahoře se nachází nádherný tichý koutek s knihovnou a gaučem – místo, kde se člověk opravdu zastaví. Svatý klid však nepřebývá jen tam. Je silně přítomný i v malé kapličce, kde sestry uchovávají relikvii sv. Františka. To tiché místo nás doprovázelo celý víkend.
Páteční večer plný pohostinnosti
Po nešporách nás čekalo to, co sestry umí mistrně – upřímná pohostinnost. Kromě místních dorazily i sestry ze Slovenska, takže se z našeho setkání stalo malé mezinárodní společenství. Na zahřátí atmosféry jsme měly kreativní seznamovací aktivitu: každá jsme v klášteře měly najít dvě věci, které symbolizují naši minulost a současnost. Smíchu bylo opravdu hodně – ukázalo se, že fantazie v klášteře kvete.
Samozřejmě nesmělo chybět dobré jídlo – pohlazení na duši, na které jsme se pokaždé těšily.
Sobota: chvály, radostná mše a duchovní program
Ráno jsme začaly ranními chválami a následovala mše svatá s radostným, srdečným knězem P. Lukášem Filipem Janouškem, který nám otevřel Boží slovo s neobyčejnou lehkostí a živostí. Modlitba před i po jídle se stala krásným rytmem celého dne.
Po rozloučení s otcem Lukášem si pro nás sestry připravily přednášky v menších skupinkách – rozřazených podle „designu čaje“, který jsme si vylosovaly. Já si vytáhla jubilejní.
Stanovišť bylo několik:
- V kapli se sestrou Dorotkou jsme se věnovaly Písmu a rozjímání, kde jsme dostaly i malé adventní slovo do dalších dní.
- Na chodbě nás čekala zbožná prezentace se sestrou Veronikou.
- U sester Faustýnky a Judy jsme se ponořily do života sv. Františka – nechyběla ukázka z filmu Bratr Slunce, sestra Luna. Na závěr jsme si mohly vybrat malý dáreček z tašky sv. Františka.
Dobrodružná pouť do Křtin
Po programu jsme se vydaly na pouť, kterou dobrodružně vedla sestra Josefka. Terén byl ve stylu „cestou necestou“, ale modlitba růžence nás nesla a udržovala v dobré náladě. Do Křtin jsme doputovaly s kyticí poskládanou cestou – dary přírody pro Pannu Marii Křtinskou.
Po svačinkové pauze jsme se společně vyfotily (fotka, která zachytila radost, přátelství a opravdové sesterské společenství). Kdo chtěl, mohl ještě zavítat do místní cukrárny. Cestou zpět autobusem jsme potkaly skauty – milé a nečekané zpestření.
Po návratu nás čekala výborná večeře, nešpory a také popcorn od sestry Bernadetky spolu s ukázkou ze seriálu The Chosen. Ideální zakončení soboty.
Nedělní slavnost a dar lásky
Neděli jsme začaly ranními chválami a poté společně vyrazily na slavnostní mši svatou. Kostel byl úplně plný – atmosféra silná a radostná. Po mši jsme se přesunuly na faru, kde se konal takový „jarmark“. Celé se to neslo ve znamení „dar lásky“ – každý si mohl vzít, co chtěl, a zaplatit, kolik sám uznal za vhodné. Od domácích výrobků po dárkové drobnosti.
Po obědě nastal čas odjezdu. Ještě jsme poslaly dopis bratru Šimonovi do Moravské Třebové – a tím naše víkendové společenství završilo své krásné putování.
Místo, kde se duše nadechne
Víkend u sester školských sv. Františka byl více než jen program. Bylo to spočinutí v Boží lásce, radosti a přátelství. Místo, kde je svatý klid a kde už mnoho lidských duší našlo utišení.
A pokud klid právě hledáš i ty – rozhodně doporučuji.
