Neustále na cestě
Stálá formace?
Možná vás tento termín překvapí. Sestra s doživotními sliby rozhodně nesloží ruce do klína. Zastavit se v duchovním životě znamená jít zpět. Stálá formace začíná již na počátku, kdy nám na zazvonění sestry otevřely a my jsme se nechaly pozvat dál.
Jak jsme hospodařily s tím, co nám Pán nabízel a dával? Jak jsme spolupracovaly s Boží milostí? Jak jsme byly zodpovědné?
I teď nesu zodpovědnost za to, že budu usilovat o stále hlubší poznávání Boha a Pána, že budu vrůstat do Krista, že budu znovu a znovu opouštět všechno, na čem poznám, že se mé srdce „přilepilo“ a čemu chce říkat „moje“, že budu bdít nad svým srdcem a svými myšlenkami, aby byly Pánovy, že budu stále svůj čas a schopnosti dávat do služby fraternitě a bližním, že budu dobro celku upřednostňovat před vlastním prospěchem.
Budu se celý život snažit žít tak, abych spolu se svými sestrami vytvářela obraz – mozaiku, kterou tvoří Boží ruce. Aby na mně bylo vidět, že jsem Školská sestra svatého Františka, aniž bych to měla napsané na čele.
A jestli jste to dočetli až sem, tak vám upřímně děkuji. A chcete-li nás vidět „naživo“, víte, jak nás najít. Dá-li Pán, třeba se setkáme, a tak na shledanou!